Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

čtvrtek 17. října 2013

Daleko od stromu

Hrušku v trávě
podzimního odpočinku
tak trošku kolébavě
si zvedl pán na svačinku

Tu červenolící,
zaobleně sladkou
uprchlici, co starou matkou
připoutána dosud
A že z jara byla pěkný kvítek!

Ale nehuhrala na osud,
když včelka bez servítek
a hezky potichu
prošmejdila jí světničku,
pyl sebrala z kalichu

Běloučkou pak jen spodničku
přeoděla do zelené
ve víře, že časem,
na včeličku zapomene

Pak sem
přiletělo hejno vosí
Pobodalo sourozence
Matku proto rychle prosí,
po větru a tence:

,,Na cestu chci vyrazit
poznat širý svět
Těsný příliš už je byt
Vrátím se co nevidět!"

Tak od stromu se kutálí
Stejně každé dítě
Nebuďme proto zoufalí
Osud různé splétá nitě 


Žádné komentáře: