Po Silvestru

Věř mi,

bylo slyšet mezi dveřmi,

když bral za kliku

Dole u chodníku

leží hole do kříže

a jestliže

kdokoli

jde kolem, 

rána na čele holém

tvrdě zabolí

Při pohledu na červený nos

nesvedu schovat upřímnost 

ryzího smíchu

Sršeň rázem 
do něj píchl

Taška na zem
v mžiku letí

a už
nedočkavě
po koštěti sahá
jinak klidný muž

Pak slovy zaútočí:

Hned ty hrábě, ženo drahá,

ukliď z očí!

***

Úsměv na tváři, pohodu v srdci, moji milí čtenáři, po bujaré noci přeji všem

Jo a ještě nechť obloukem se nejen nám nemoci vyhýbají. To vše na pokraji r. 2014