Na stráni klouzání
prudký svah
a na vrcholku
stébla trav
lidského spolku
volných nevolníků
Na ceduli nikde není
datum vzniku
Text vepsaný
vždy do pokolení,
co staré rány
hned tak nevyléčí
Každý jsme něčí!
A přesto každý sám
pouze v sobě
nese skrytý šrám
Už co robě nevinné
vztahujeme ručky k nebi
Dětství pomine,
však škleby zůstávají
a cesta k ráji zavátá v písku
I v kravatách zisků
vždy něčí krev vetkaná
Jen pro rakev
smrtka pevnou míru má!
***
Mnoho z nás den co den má v rukou osudy jiných a nemyslím tím jen vládu a soudce. Už i obyčejný ,,úředník" vydává rozhodnutí na základě mu dostupných podkladů, které nikdy nemohou být úplné a nestranné, protože každý člověk posuzuje druhé pohledem z vlastního, tedy jiného úhlu ...
Žádné komentáře:
Okomentovat