Ticho prosycené bezvětřím
vrhá stín,
když mračna zabloudí
nad lodí
jménem Zem
Poloprázdný sten,
čtyři stěny
a my
uprostřed
Nalomený květ
s očima na monitoru
a za okny jaro
s podbělem vzdoru
Prý stačí málo!
Jen odtrhnout oči
a pozvolna vkročit
do rozpuku
všech ptačích zvuků ...
Žádné komentáře:
Okomentovat