Na vlásečnici noci
skřipce ticha rozkrojily
temný pocit
prazvláštního polospánku
Ač svět bílý,
přesto temnou stránku
plevelí na vratkém kroku
rozhodnutí
Co vlastně nutí
v moku lásky slastně růst
do sedmikrásky
rozvoněné?
Pud a touha lidi žene
Než krvavá šmouha
svůj zkus zatne
do věty vratné
A dva světy
ve zlomu
vpustí peklo do domu
bez propustí
Žádné komentáře:
Okomentovat