Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

neděle 7. září 2014

Zvedl se vítr

Kde vlastně seděl?
Snad v korunách stromů
Třeba je padlý anděl,
co cestu domů
si po věky hledá

Malá mžik tu i tam spočine
a už mu to nedá
Aby taky ne!
Vítr má přece
práce nad hlavu!

Vlnky čeřit musí v řece,
zároveň dosušit pozdní otavu
Fouká silně, náhle tence
vlásky pročesává
Klidně v peněžence
řádný ztropí kravál

V písku stopy
zamete šmahem
Hrozně rád s meluzínou
tetelí se blahem
a v létě zase s hlínou
ve víru tance se přátelí

Zafičel tence kolem uší
vítr veselý, bez tváře
Ale že mu to sluší!
Možná že
spoustu sil v sobě má zakletých
i vítr z dlaní mých

Žádné komentáře: