Svět - široká pláň myšlenek
Pojď se proletět
Jen nečekej vděk
za slova před očima,
co různě každý vnímá
A nezáviď,
když cizí nit
zlaté šije stehy,
zatímco do tvé něhy
padá obyčejný mech
Na nocleh právě on
přímo stvořený
No a co, že strom
prorostl ho kořeny
a brouček tu i tam!
V mém mechu nikdy nejsi sám
Tak zanech spěchu a pojď
nalodit se
Svět prostorná je loď,
kde hoří i naše svíce
Žádné komentáře:
Okomentovat