Rozhozená přes temena hor
Jak neživý tvor plný sazí
se kol očí líně plazí až do úbočí
přes vršky stromů i hroty skal
Na zdech domů
již vlhký kal plísním pasti líčí,
zatímco od jehličí slzné kapky
přes zahrádky vysílají SOS
Kéž už dnes zatoulané slunce vstane
a žhavý jeho vele plamen uhasí
mlžný chlad rosy nechtěné
A né, že ne!
Žádné komentáře:
Okomentovat