Smutek na pápěří běží světem
Ještě včera byl dítětem
- dnes starý pes,
co neštěká, jen vrčí, kňučí
Bez obručí, bez zábran,
nepozván užívá si důchodu
- u vchodu zakázaný vjezd
Není cest zpátečních . . .
Ani sníh nějak nehalí
špínu splínů, když pohled zoufalý
ke komínu zpoza mříží zhlíží
Póza lhostejnosti maso z kosti obírá
Tu škvíra naděje prohřeje
vrásky na čele - zas přátele obejmul
Zmizel mráz a místo nul
opět slunce svítí
Každé vlnobití pročistí moře
Buď jistý, že i hoře vyhoří
a z pohoří čistý pramen vytryskne
Není amen dokud jsme!
Žádné komentáře:
Okomentovat