Plískanice

Chlad až praští kosti
Já byla se venku podívat
Ouha!
Dřeva vůbec není dosti!

Už pila krouhá
polénko za polenem
Letos zima jako řemen!
Ouvej! Achich!
Ne, nebyl to prst,
jen pila držet chtěla půst
a proud se kdesi zapích

Už zas šlape jak švýcarky
Přibývá dřevo do kárky
i do hranice
Jen ať si dojde, plískanice!

Trnkové dám do kalíšku
a jen tak
ve dvou stulíme se do pelíšku
A pak?


***


Takový je život na dědině ...

Dívám se ven

Sedím a přemýšlím

Trochu bojím se

Trochu sním

Po římse

kapka za kapkou stéká

Co dál bude se dít?

Z kapek zmohutní řeka

Na to sluneční svit
prozáří břehy vymleté

A do polštáře něhy
jaro prokvete ...
.

Na rozloučenou

Hoď kamenem,
kdos bez viny!
V životě bezedném
nadějí sutiny
drásají do krve

Sníme o ráji, když poprvé
usednem na oblak lásky
Nevěry drak
do srdce vtiskne vrásky,
do duše samotu

V dětském štěbotu
čerpáme sílu pro pouť bez hranic
až pouhé nic
šedne v dlani

Tu motýl štěstí znenadání
zavoní blankytem ...
Za ním vztyčený prst!

Kolik jen, kolik hrůz
spáchat musel - musela,
že převzácný cit,
perleť anděla,
jiným v žaludku leží?

Bez lásky být?
To raději nežít!


***

Ne každá láska má na růžích ustláno ...

Seladon

Opět a znova
z pod víček bolest protéká

Marně hledá slova
pro lásku

A řeka z oblázků
proudí krajinou poznání

Seladon k srdci se vloudí
Potěší, omámí ...

Jen prolhaný had za jinou
jezdí ulehat!

A ženy?
Chvilku s ním, víc sami

Je prokletím
I otakárek pod hvězdami

S pštrosí hlavou
na písku červánků

Slzy polštářem plavou
Vtékají do spánku
.

Jen fotka

Dívám se na foto

a přemýšlím

Snad proto,

že slunce stín

mlha halí

Chodník prošlapaný ...

Nevím, zdali

osud provždy daný

již minulost pozřela

Dívám se a přemýšlím ...

Za okny peří anděla

Na dlani plátky kopretin


***

Občas prohlížíme dávno odložené fotky ...

Sněhová vločka

Kolik váží sněhová vločka?
Stačí nastavit tvář,
okamžik počkat
a na oltář líce
v bílém padne trosečnice,
zatímco kamarádky
tiše padnou do peřiny

A není cesta zpátky!
Každý osud jiný!

Na tváři chladí slza
Není tvá!
V opar se mění
a stejně jako múza
bez přičinění
odlétá ...
Odlétá!

Cenné