Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

pátek 19. února 2010

Na rozloučenou


Hoď kamenem,
kdos bez viny!
V životě bezedném
nadějí sutiny
drásají do krve

Sníme o ráji, když poprvé
usednem na oblak lásky
Nevěry drak
do srdce vtiskne vrásky,
do duše samotu

V dětském štěbotu
čerpáme sílu pro pouť bez hranic
až pouhé nic
šedne v dlani

Tu motýl štěstí znenadání
zavoní blankytem ...
Za ním vztyčený prst!

Kolik jen, kolik hrůz
spáchat musel - musela,
že převzácný cit,
perleť anděla,
jiným v žaludku leží?

Bez lásky být?
To raději nežít!


***


Ne každá láska má na růžích ustláno ...

Žádné komentáře: