Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

sobota 30. května 2009

Tobě


Kolik že ti?
Ať míň či víc,
čas neskutečným tempem letí
a bez rodiče jsme dítě z nemanic!

Jistě, jsme dávno dospělí!

Hned okamžikem,
kdy pupeční šňůru skalpel oddělí,
hurónským křikem
oznamujeme světu:
Život mámy, táty v novém je tu!

A máma odhazuje utrpení,
když uzlíček k prsu přikládá...

Větší štěstí v světě není!

Pak, ač nerada,
znovu střihá šňůru pupeční
a nezkrocené mládí,
uzlíček nevděčný,
vzhůru za sny pádí
Ber kde ber!
Malé slůně v porcelánu...

Máma může mít synů, dcer,
dítě však jen jednu mámu

3 komentáře:

mutil řekl(a)...

Svatá pravda.
Taky se říká, že jedna máma se postará o deset dětí, ale deset dětí se nepostará o jednu mámu. Lze si jen přát, aby to platilo co nejméně.
Hezké foto. Z kteréhopak zámku?

Lenka Rezková řekl(a)...

No, jo. Generační zkušenost...
Jaký zámek? Takto krásně se dnes bydlí ve Lhotě!

Anonymní řekl(a)...

TO JE NÁDHERA.VÁJINKA