Mlha za okny

Venku mlha

Jsem stejně zaostřená
Pouze druhá!

Chlad padá na ramena
Ve smutku prosí
toulavé kapky rosy
nechť jasem třpytu
pohladí kalný zrak
Ten můj!

I tvůj,
když krutě tak
za úsvitu
stůj co stůj
tvé oči jako stín
probouzeny vedle ženy

Vedle ženy!

Stoupá k nebi dým...