Vstal a jel
Tělo zase jen chlad vnímá
Všude zima!
Bohužel …
A jaro ukryté v závějích
jiskření
I smích
bez saní
zmizel bůhvíkam!
Tiše odmykám
dveře meluzíně
Obchází tence, líně
okolím
Ve třpytu jinovatky zabolí
čas svlečený do nenávratna,
protože netuší,
že souznění jsou vratná
Stačí chtít
a dávné sny jinému vyplnit!
A sobě taky…
.
Žádné komentáře:
Okomentovat