Jistota

Slzy potokem
brouzdají po tváři
Od března přes září
prchá rok za rokem

A nic se nemění ...

Být sobě prorokem
rozhrnu zatmění
až konečně zřím,
co zítřek chystá

Byl pro mě vším
v osudu bezedném
Sluncem i rosou

Dnes jedno vím:

Jediná jistá jde v černém
a všem
zvoní kosou ...
.