Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

čtvrtek 16. srpna 2012

Čí chleba jíš ...


Odrovnaná černá vrána,
co zbělelo jí peří
Hbitě z hejna vykázána
Kdopak jí teď věří?
A co jen zkusí!

Mezi husy nepatří,
havran se s ní nebratří
a kačeny?
Také jinak zbarveny

Tu na kraji vesnice
zakdákaly slepice
Mezi nima černá, bílá
Vrána přitulila se k nim hned

A odpověď?
Okamžitě pryč teď běž,
ty pod sebe nehrabeš! 

Pak uviděla haldu uhlí,
co černě září do dáli
Vlétla  do ní  jak do truhly ...
Přece jen ji dostali!

A tak se děje zas a znova
u zvířat i u lidí,
kdo nezpívá stejná slova,
toho jiní odklidí ...

Žádné komentáře: