Jsou chvíle rozpustilé,
i utažené do culíku,
co ze zvyku cvalem běží
či na pápěří vznášejí se
Jiné bose, chladem ojínělé
truchlí v cele bez oken,
když neurčitý času vjem
ostří břity pro alibi,
když chvilku slíbí promarněnou
Až jiná pomine,
pak hořkou cenou vlastní měny
zplatíme i chvilkové povyražení
Žádné komentáře:
Okomentovat