Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

úterý 4. listopadu 2014

Z kraje listopadu

Rozvlněné světlo měsíce,
chlad tlačí se pod límce
a my kropeni podzimem
spolu jen tak jdem
alejí sklizených jabloní

A dole tam na ohni
poslední dvě jablka
pečou se na tyči
Jedno prý pro kluka
a druhé, kdo ví čí?

Proto kolemjdoucí pocestní
spolu sní hotovou mňamku!
A jéminánku!
Teď do žhava máme rety
Jsme jako dva čertíci

A na to hned ty
prstem mi na líci
srdíčko maluješ
a na druhé pak totéž
polibkem dokreslíš

Maluješ níž a níž
plátno od Picassa
No není to krása
jít spolu podzimem
spoutaní tím dýmem?
 
A do dlaní
ještě včil šlehají plamínky
vzletných chvil,
když měsíc vlnil se nad kmínky
jabloní po opadu
 
Nějak tak z kraje listopadu

Žádné komentáře: