Ach, mámo, mámo,
moc, moc je dávno,
kdy pila jsi mléko od kravičky
a z malé lžičky srkala polívku
Ve chlívku dávno utichly hlasy,
tvé vlasy běloučký sníh
a blahodárný smích
slyšet tak málo!
Cože se jen stalo
s něžnou dušičkou?
Pojď zase bez hněvu cestičkou,
byť s podpůrným kočárkem
I ten dnešní den
tvoje jest vítězství!
Do dětství se klidně navrať zpátky,
hlavně ať ustanou hádky a beznaděj
Na paměti měj,
že nejen tvé děti
se o tě bojí
I ty jistě toužíš po klidu a po pokoji . . .
***
Starý člověk už hůř rozeznává realitu a pak stačí ošklivý sen, kterému pak věří a oheň je na střeše . . . Jediné, co pomáhá je si říct: Dotáď dobře, dokud mámu mám!
Žádné komentáře:
Okomentovat