Stojí sám
Voják mezi stromy
Nevšímavě
Myšlenky v touze kmitají
dnes v hlavě
Každý list potají
šumí potutelně
Zcela zřejmě pyšný seladon!
Ve výstavní poloze
vlastní klobouk nese si
Na noze!
Průměr nejmíň dvacet centimetrů,
co odolá dešti větru
dokud od shora
neutkví na hnědi zrak
A nával štěstí pak
vzkřikne, stůj!
Každý na déšť nadává
Však buď jak buď
jednou oteplí se!
A už jen ta představa
Žádné komentáře:
Okomentovat