Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

středa 23. června 2010

Začátkem léta


Proč z rána
slza stéká po tváři?

Jaký důvod má,
že ač nevolána
světlo odráží,
když léto za okny
vlády se ujímá?

Dost bylo tmy
i mračen deštivých!

Dokonce kapuci i mnich
odkládá
Tak proč vetkaná na srdci
divná nálada?

Všichni jsme pouhý prach
zhmotněný v tělesnou schránku,
pak malý stín vyvolá strach,
že tělo má na kahánku

Život je okamžik pouhý
Početím
shluk molekul ožije
Porveš se s ním,
okusíš štěstí,
nasbíráš šmouhy
a už slyšet:

Adié ...

1 komentář:

mutil řekl(a)...

Inu, to života je chod
přesně tak to je
milostný akt, bejby zrod
stárnutí a pak adie

Zůstanou jen vzpomínky
i zašlé foto mnohé
třeba jak děda byl malinký
jak mu tekl čas
než nám řekl sbohem

* Hezké. Ano, nikdo z nás není nesmrtelný. A je jen na nás, abychom žili tak, aby se po našem odchodu na nás vzpomínalo.