Sesbírám
chlad všech rán
na kůži,
když budík napruží
myšlenky k provozu
Do sklenky čaj,
sny na pózu
před zrcadlem zavěsit
a hlavně nezapomnět byt
uzamknout
Kapkou do mlýna
plníme mocný proud,
co denně odjímá
odvěké právo tichu
Temná příchuť
otazníku dál se k srdci zabodá
Co vlastně je svoboda?
Žádné komentáře:
Okomentovat