Klouzavě

Vyšla jsem 

do příkré stráně

Odhodlaně

Kluzká zem

v mžiku dlaně
 do hlíny

tupě noří

Navíc bodliny

zeleného boří

v bleskovém úprku

zabodly se do krku

Nahodile

Vida, co dokáže chvíle

bez postřehu

A to není ani třeba sněhu!