Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

pátek 22. prosince 2017

Sněží


Vločka každá hodně chvátá
Přímo k věži nejmíň sto devátá míří
- bělostné chmýří hledá místo skvělé k usednutí
(Na kostele od oběda vážně není k hnutí)

I krajina šedá navlékla si zimní háv
- ptačí hlasy, pestrost trav, též říční proud
sníh pokouší se uzamknout pod peřinu nevinnosti
Probuzenou meluzínu zrovna zabolely kosti ztuhlé létem
 
Zatímco my metlou metem metelici od dveří,
rozmrzelá meluzína kolem domu láteří:
Že prý zima - věřte tomu -
bez přestávek trvat má celý rok!
 
Přikyvuje Katka, Slávek i pes Brok,
když děti z úkrytu staré sáňky tasí 
Teď čtu si tu (není to má vina)
o počasí čerstvou zprávu:
 
Tepla lavina na Moravu žene se přes Čechy
Zatím jak blechy lednímu medvědu do kožichu
vločky větru do otěží
zimy pýchu sněží, sněží, sněží ...




Žádné komentáře: