Jaksi bez citu z kokpitu
rozjetého tanku
střelil branku do vlastní sítě
Milované dítě
nikdy nezatratí matka
- zná, že cesta každá vratká!
Zvlášť, když do opratí
sáhne chtíč nebo smršť nečekaná
- rázem pryč zem pod nohama ...
Ač na kostele hrana ještě nezvoní
a květy jabloní teprve tulí se v pupenu,
přesto ticho kořenů rozeznělo srdce bolavé
Proti proudu, komu ego si plave
a rodnou hroudu nemá víc než za odpad,
tomu do zahrad ráje cesta zarůstá
Marně pak ústa špínou maže,
když nedokáže vidět pravdu zrcadla!
Láska mateřská nikde zcela nezvadla ...
Žádné komentáře:
Okomentovat