A zase prší

Kapky chladivě hladí
rozjizvenou zem
Slov něha svádí:
Vem si mě, vem
celičkou až po kotíky
Zulíbej žízeň úst
Z útrob strach z díky
saj dřív než přijde půst

Stoupat křídly kormorána
Stoupat vánkem dlaní
V slunci žáru večer, z rána
podobat se štvané lani
Tonout tůní nekonečna
Klesat do propasti...

Láska žádná není věčná,
přesto věky nás má v pasti