Evoluce
na proluce života
Chvátá samota
mezi tolika lidmi
V nekonečném oceánu
mnohý trpí žízní
A pojednou k ránu
doširoka vyzní
ptačí zpěv
Hned na to
pubertální hněv
pohltí osten
milování
Celkem vzato ani stáří
či prsten z kovu
nevytváří hvězdnou novu
či života hodnoty
Vše v sobě
máš vždy ty!
Žádné komentáře:
Okomentovat