Kapky

A zase je tu ráno uplakané

V letu mokře řekne,

vemte si deštník, pane,

leží na polici

Také z lící stékají kapky k zemi

Na co vlastně deštník je mi?

A za okny déšť slastně

spojuje se do kaluží

I kapka s kapkou se rády sdruží

Přímou zkratkou jedna druhou
 zachytává,

by pak spolu pluly struhou

Horší jak strom či tráva

jim v cestě zabrání

Pak nejen ze stráni

vítr zlehka opar zvedne

a za noci jedné

shledají se konečně

Někde tam na tečně ...

Třeba v moři
 se jedna druhé dvoří

až do splynuta

A minuta pak jako sen

I člověk po kapce touží jen!

V nekonečném oceánu lidí

tu svou každý vždy rád vidí