Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

středa 6. srpna 2014

Na houby

Prý zase rostou!
Vstupuji do lesa
nějak tak před šestou 
a držte mě nebesa

Klobouk hnědý,
nožka křivá
Kdy naposledy
na mě hříbek kýval?

Tak před dvěma měsíci,
nějak koncem máje
našla jsem plodnici,
při které srdce taje

Pak nastal půst
I potokům vyschly koryta
Podhoubí nemohlo růst
dokud zem déšť nezkropil dosyta

Teď lesem jdem a srdíčko jásá
No není to krása?

4 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Já chci taky..........

Lenka Rezková řekl(a)...

Právě prší, takže ještě rostou ...
Dík za komentík

Anonymní řekl(a)...

Jé, to je krása...
Jana

Lenka Rezková řekl(a)...

S tím musím souhlasit
Dík za komentík, Jani