Padá listí
Od závisti i mnohým brada
Zrada vždy bolí víc
než sevření pijavic
Přitom nic není jasné
Obzvláště, když za dne
mračno na lačno
slunce do temnoty polyká
My hledáme viníka
v nespočtu čumilů,
co stojí na spojnici
Málokdo zvládne říci
pravdu sobě do očí
Pravdu, co přetočí
zítřek do to už bylo!
I to listí bezpočtukrát
do jara shnilo
a karafiát rozvoněl se do naděje,
že pravda je - jedna jediná
(Ale kdo ji má!?)
***
Na 17.listopad a dění po něm i před ním je spousta názorů . . .
Žádné komentáře:
Okomentovat