Houpe se zem
v krajní stabilitě
Kdo vlastně jsem?
Včera dítě a dnes?
Život bájný ples
- masek plný sál
Mnozí odešli,
my tančíme dál v labyrintu
Nejednu fintu
přečtenou do podrobna
Za mužem, za ženou
se nějak zrovna neženeme
Asi proto, že do kořene
čas zaťal sekyru,
co z Pamíru vědomí
zase odlomí novou třísku
Slova vkládám na bolístku,
co místo spaní brouzdá bosá
rosou ranní
Právě odbilo pět
Ani kosa neslyšet . . .
Žádné komentáře:
Okomentovat