Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

pondělí 4. listopadu 2019

Tma právě zřídla

Svlečená do šedi dne
beze jména proběhne
štrůdlem lidí,
co vidí dál, než na špičku nosu

Co je osud a co touha
sáhnout na vrchol věže?
Jeden strouhá,
jiný stěžeň zvedá do nebes

Kde les má kořeny
a kde my domovinu?
Proč jiným dávat vinu
za plány zhatěné?!

Ještě ne,
ještě nenastal čas pravý
Prozatím sál dravý
nenosí tě na rukou

Však ani sláva není se zárukou
Občas stačí, když mával
křídlem ptačím
právě zhojeným 

Stoupá dým i myšlenky
ze sklenky dopité
Poslední kapku vysál vítr,
co tu nám i té rozlámal křídla

Tma právě zřídla . . . 

Žádné komentáře: