Osud je tvůj
Hlídej si ho jak vzácný dar
Jedno však pamatuj:
Poddat se mu byl by zmar
Do cesty stav mu víru vlastní
A neuhni ani o krok nepatrný
Třebas v malé básni
stvoř z vět ostré trny
Pak na konci spatříš růží sad
a v něm osud s novou stuhou
Chce to jen přestat lkát
a stát se osudu pánem, nejen sluhou
.
.
Žádné komentáře:
Okomentovat