Dravá horská bystřina
žene se bolestí
Ve smutku začíná,
pod víčky cestu si proklestí
vodopád bez skály
s otvorem do nitra,
potůček nestálý,
co nechtěj zastavit
Nenechej na zítra
smáčený lidský cit
Pro tě se narodil
očistný pramínek
Stud ukryj do dlaní,
do dna nech stéct citů lék
Žádné komentáře:
Okomentovat