Oběžnice

Říkala jsem: Ty mě netrápíš ...

Slova beru zpět
Pravda to již není
Stále netušíš,
že neznalost tvoří změť
a znát, je pochopení?

Při pohledu na foto
stala se divná věc:
Úsměv nehladil,
změnilo se to!

Na konec
znát budu pravdy díl,
co vrátí hvězdu na oblohu

Noc bez snu sílu tratí
v probuzení a nic není jako dřív

Nevím za co mohu,
že bez opratí
den vjíždí do kopřiv
a žahavky pálí uvnitř těla,
když druhý mlčí

A proč?
Příliš jsem chtěla?
Mít svět beránka, když je vlčí?

Nahoru, dolů, prostě kolotoč
.