Protipóly III

Do peřin padá rozladěná
Správně hádám,
že nezačne si
Jen prsty lehce laská
Vlasy!

Má tmavovláska!
Moje žena
v noční košilce

S očima opilce
pohladím
zamrzlou touhu

Dobře vím jak mohu
přepnout na naladěno
a rozpoutat bouři

Moje chladná ženo,
žár nám stoupá do žil!

***

To byl zase den!

A ON ještě přepíná

programy v televizi
Zcela unaven...

Ani mě nevnímá,
můj mužíček

Tu mizí

pod košilkou mou jeho ruka
Spletl si čudlíček!

A dole touha ťuká...

Beru mu dlaň:
,,Dnes nic nebude,"
ledabyle sahám naň...

Můj ty osude!
Malá chvíle
a únava je pryč

Roztomile svírám klíč
k cestování

po nebi na zemi
A není to zdání

Věřte mi!

.