Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

pondělí 9. listopadu 2009

Odchází


Zůstává ticho
prosycené vůní noci
A on!

Mlžným vánkem ráno dýchlo
a strom
nedávno zasazený
kořeny obepíná zemi
zvanou naděje

Pouhé dva roky tomu je,
co střetly se dlaně naše

Zlehounka a plaše
zvedl touhu smutkem orosenou,
osušil slzy
a chuť trpce kořeněnou
s pomocí zvláštní múzy
mění v medový plát
prostřený u dveří touhy

Dva roky?
Nevěřím!

Věčnost musíme se znát!
.

***


Opravdu uplynuly dva roky od prvního setkání. Odborníci tvrdí, že po dvou letech mizí zamilovanost a zůstává přátelství. U nás je to tak, že čas posiluje obojí ...

4 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Děkuji...........

Lenka Rezková řekl(a)...

I já děkuji...

mutil řekl(a)...

Gratuluji! K básničce i k tomu zamilovanému přátelství.

Leontýnka řekl(a)...

Nádhera!!!