Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

středa 18. listopadu 2009

Ročník 1923


Dnem i nocí bez pomoci
v nedůstojné poloze
člověk leží uboze
A pomoci není!

Jen světlo denní vidí
jednoho z lidí
Vteřina po vteřině ...
Příliš líně čas se vleče!

A smrt nepřichází
Beton mrazí
Pomoc v nedohlednu
Noc další svit zblednul

Ne o život,
o smrt prosí bez bot,
bosí a bez naděje
Proč život ještě tělo hřeje?

Nenadále slyší hlas,
ženy, co dveře otvírá
Její oči poníženy
pohledem na muže

Ještě nezmírá
Jen tělo hnout se nemůže
Kapku vody přeje si,
pak do tepla ulehnout ...

Ruku vkládá jemu na vlasy
Slza bolest hladí nezměrnou
Odvoz, má se sirénou!

A noviny nic nepsaly
Život lidský je malý
Snad kdyby byl zvířetem,
zápletkou byl by článek propleten ...


***


Příběh, který se skutečně stal...

Žádné komentáře: