Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

pátek 10. října 2014

Stojí přede dveřmi

Téměř jsou tady
nezkrotně líná rána,
kdy ze zahrady
do hněda rozorána
půda v mraze jiskry roní,
zatímco saze balí
zbylé plody na jabloni
Do černa

A kdesi z dáli
blikající lucerna
cestu světlí
To aby březové metly
našly lopaty
před tím než stín hor
slunci na paty
pošle vzdor
vztyčených haluzí
bez listí

Zpěv meluzín
už brzy zajistí
královně zim
cestu z ledu
a nejen před dům bílou
hned posadí čepici
a s vločkovou vílou
rozvíří vánici
studené neproniknutelnosti
až do morku kostí

O horku budeme snít,
i když teplý byt
vezme nás pod ochranu
Každoroční krutý mráz
totiž sluneční bránu
časem nočním zamyká
na sto rampouchů

A vážně je klika,
že fachman od fochu
včas vyčistí komíny
i hříchy na duši od špíny,
co nikomu nesluší
a tím do domu
vstoupí vánoční pohoda
A vše se zase dá!

Žádné komentáře: