Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

sobota 4. října 2014

Opět deštivo

Nestíhám vůbec nic
Ani utřít slzu ze zřítelnic
zamračené oblohy
 
Ve skluzu
nemohoucí mátohy
vstupuji do rána
 
Probrána jen napůl
pokládám na stůl
rozvitou růži
 
Po slunci touží
růžové plátky
Nic nejde vzít zpátky!
 
Ať chci nebo ne
vše odvane čas
včerejších vín
 
Byl mi vším
toulavý konipas,
co do trávy pod okno usedal
 
Na ptačí bál
nejspíše odletěl
s rojem včel medových
 
A první sníh usedá
do míst, kde nezbeda
roztančil cestu za rozbřesku
 
Nyní beze stesku
mokrý jíl vrabci obsypali
 bojovým pokřikem
 
Zatímco v dáli jarní sen
šije si nový kabátek s květinou v pase
To aby ze zimních šarvátek se vrátil v plné kráse

Žádné komentáře: