Špatná odbočka a čas nepočká
Jde po zkratce,
co jen tak krátce
před námi se mihla
Zůstala po ní jen těžká cihla
v batohu a na rohu
slzy roní důlek vyšlapaný
Slovy celím rány
zahojené do jizev
Déšť omyje krev
a nikdo víc nepozná
zda obyčejná dívka
či princezna
zametla dřívka spolu se stébly,
co osud zašedlý vložil pod nohy
Plníme úlohy
s přesností robota
a každá trampota
naruší řád
Klidně i do duší našeptá pád
zářivé kometě,
co v elipse oběhu dumá o světě
Ne, nemohu
Zato musím
krokem husím
kráčet v pokolení
opakovaných chyb
Dáno nic není
Ani černobílo ...
A i kdyby bylo,
nebylo by líp!
Žádné komentáře:
Okomentovat